Po dlouhá léta vedla hrachovecké ochotníky paní Jana Konvičná, ale pak se jí bohužel zhoršilo zdravíčko a mezi její předposlední režií a tou poslední, Moliérovu Tartuffovi v roce 2007 uběhlo dlouhých pět let. A přibrala si k ruce paní Dagmar Konvičkou.
Hrachovečtí divadelníci ale i po odchodu paní Konvičné pokračují dál. Letos v lednu a následně při repríze v březnu se, tentokrát již pod režijní taktovkou Dagmar Kladošové, předvedli publiku v komedii Jevana Brandona Thomase Charleyova teta.

Tato Thomasova neslavnější hra a vlastně vůbec jedna z nejlépe napsaných komedií v historii divadla o dvou oxfordských studentech, kteří se chystají pozvat své dívky na milostnou schůzku a pro snazší získání obou dívek ji zinscenují jako setkání s Charleyovou tetou. Ta se však opozdí a tak v její roli zaskočí další student Babberly, což způsobí řadu komických situací, které se rozpletou až příjezdem skutečné Charleyovy tety.
U nás v roli tety vynikal Vlasta Burian, Jozef Króner a zejména Lubomír Lipský v pražském divadle ABC a v novější době také Jan Hrušínský. Někde jsem si přečetl, že je to komedie, která v současné době zbavuje lidi „blbé nálady“. A přesně to dělá i v podání hrachoveckého souboru, skvěle baví publiku. Své životní herecké šance se velmi dobře zhostil představitel tety Martin Palát, kterému skvěle sekundují především přestavitelé studentů Richard Šimčík a Jan Weiss, ale nejenom oni, celý soubor odvádí hezký výkony a celá inscenace si drží pro komedii tolik potřebný temporytmus. Hezká je i scéna a hudební úprava, zkrátka, až se někde dočtete, že u vás nebo někde poblíž budou hrachovečtí Carleyovu tetu hrát, zajděte se zbavit „blbé nálady“.
A hrachoveckým ochotníkům přeji nejen úspěch na přehlídce v Hovězí, ale též ještě hodně úspěšných repríz této inscenace i inscenací dalších, na které snad nebudeme muset zase čekat víc než dva roky.
JRK